Stridavka.cz

Přinášíme vám záznam podstatné části našeho pravidelného NEDĚLNÍHO CHATU z 9. února:

stridavka: Dnešní chat je zaměřen k Národnímu týdnu manželství (10. – 16. února). Co všechno můžeme udělat pro udržení manželství? A jaké zkušenosti mají ti, kdo si prošli jeho rozpadem?

TJadlovsky: Já bych řekl, že je třeba si dobře vybrat, nevrhat se do manželství bez rozmyslu, což ale vyzní vypočítavě. Asi by měl být při nabídce ke sňatku koktejl lásky a přitažlivosti na jedné straně, a na druhé rozum a zdravý úsudek. To říkám pouze teoreticky, v praxi nevím, jestli to vůbec jde. Na druhou stranu, mám kamarády, co mají dvě děti, žijí spolu a manželé nejsou. Oddací list není poukázka na štěstí.

MecirV: Dobrý večer, já se domnívám, že manželství se stává bohužel v mnoha případech prázdným pojmem, a to i tam, kde právně funguje. Jako jednu z příčin vidím pasivní otcovství u mnoha mužů. Jinak já za sebe mohu prohlásit, že jsem ženatý, spokojený a moc si své ženy vážím. Tu úvodní větu jsem napsal proto, že mí přátelé, kteří žijí v manželství, svou otcovskou roli omezují pouze na zajištění peněžního toku pro rodinu.

stridavka: Nepřeceňuje se v současné době význam lásky? Nevede to k tomu, že po vyprchání emocí se manželství rozpadají? Pro srovnání: Dříve byla manželství domlouvána rodiči, bez lásky, a obvykle vydržela.

katalyzator: Ohledně domlouvaných manželství, mám známé Indy, jsou spokojeni. Funguje to tam tak, že rodiče, kteří manželství domlouvají, tak cítí za ně i zodpovědnost – tj. novomanželům různě pomáhají atd. Nepomáhají jen novomanželům, ale po celou dobu manželství.

TJadlovsky: Domluvená manželství jsou známa hlavně z literatury, ale jak fungovala v běžném životě? Žil jsem jeden čas v zemi, kde dodnes domlouvaná manželství existují, a mladí lidé se jim brání. Lidé radši utíkají, než by si vzali někoho podle představy rodičů. Možná v minulosti, když lidé neměli na výběr, tak to fungovalo. Dnes máte všude televizi, kino, lidé vidí jiný život, jiné partnerské možnosti a domluvené manželství berou jako přežitek, i když to rodiče myslí dobře.

THX: Ženy berou manželství a vztahy s muži moc romanticky, čekají prince na bílém koni a mají reálného chlapa. Pak to neunesou a utíkají. Už v dětství jim pohádky vsugerovávají, že na ně čeká bohatý a krásný princ. A jejich matky jim pak vštěpují neúctu k jejich tátovi, tak jak pak mohou mít úctu k vlastním mužům?

MecirV: V dnešní době mají lidé spoustu možností a je těžší si stanovit roli, jakou má mít muž a žena. Dřív tyto role byly jasnější, proto manželství vydržela.

TJadlovsky: Ano, to jste řekl dobře. Minulé generace neměly moc na výběr a braly to, co bylo.

THX: A my muži bychom měli brát ženy takové, jaké jsou – nevyrovnané bytosti, ovládané svými cykly, emocemi, hormony. Bytosti, které potřebují vedení muže, laskavého, chápajícího muže. Pokud žena má muže bačkoru, kterého muže ovládat a dělat si s ním co chce, tak ho opustí, protože ona potřebuje Chlapa, ke kterému může vzhlížet.

katalyzator: No – spíše pevného a čitelného muže.

THX: Ano, pevného a čitelného muže, který má zároveň pochopení pro změny jejich nálad. Protože si uvědomuje, že ona je žena.

katalyzator: No, tak nějak. Pochopení to ani být nemusí, stačí, když je vydrží…

THX: Ale vydržet se to dá, když to chápeš. Jinak tě to vytáčí.

katalyzator: Vydržet se to dá lépe, když to člověk chápe, ale to pochopení není nutné. Stačí respekt k tomu druhému (byť něco z toho, co ten druhý dělá, třeba ani nechápeme). Je to důležité, proto to opakuju.

stridavka: Minulé generace byly zvyklé na to, že bylo manželství, rodina a snaha je udržet. Tyto staletími prověřené zásady postupně erodovaly. Dají se obnovit? Jak?

MecirV: Chybí nám pokora, působí taková ta „mediální masáž“, každý chce být úspěšnější a úspěšnější a pořád chceme mezi sebou soutěžit a odnáší to i manželství. Pokud někdo trochu selhává, druhý mu to dá hned „sežrat“ a vztah přestává mít perspektivu.

TJadlovsky: Vidím jednu možnost, jak v Evropě obnovit význam manželství a rodiny. Ale není to moc radostná vize. Až naše civilizace dojede demograficky – nebudou rodiny, nebudou děti, budou se zvát přistěhovalci, tak za pár generací budou mít muslimové v Evropě většinu a pak se naši vnuci a pravnuci dozvědí, co jsme tu prováděli. Jinými slovy, feministky budou tak dlouho navrtávat současný stav, kdy mají vše, co chtějí, že se dočkají toho, že nafasují šátky a budou doma poslušně kvokat.

MecirV: Já vidím šanci na obnovu manželství v inspiraci v jiných kulturách, částečně i v křesťanství, v jeho hodnotách, které jsou dnes bez rozmyslu odsouvány do pozadí. Za sebe mohu říct, že mě oslovil třeba život amazonských indiánů, některá jeho pravidla, která když se přeneseně aplikují i do naší společnosti, mohou učinit život spokojenějším.

THX: Já si myslím, že trend rozpadu rodin je neodvratný trend naší civilizace. Jde jen o to, aby oba rodiče mohli své děti vychovávat.

TJadlovsky: THX má pravdu, my můžeme bojovat leda za to, aby naše děti žily po rozvodu co nejvíce ve střídavce, aby se tento trend co nejvíce rozšířil. Čím více bude ve společnosti rozšířena střídavka, tím více budou ženy chápat, že bez otce svých dětí se ani po rozvodu neobejdou a možná je to přivede k větší toleranci. Dokud se budou cítit jako majitelky dětí, které jejich otce mohou kdykoliv škrtnout ze života, tak bude feminismus parazitovat více a více.

MecirV: Nesouhlasím, že střídavka sama o sobě povede k větší toleranci, i když jsem jejím horlivým zastáncem. Je třeba do společnosti šířit pozitivní informace, vyzdvihnout pozitivní roli manželství, prosazovat vzájemnost, bojovat proti přehnané soutěživosti a neustálému propagování bohatství jako symbolu štěstí. Ano uzákonění střídavky je určitě dobrá věc a může pomoci, ale samo o sobě to problém nevyřeší.

TJadlovsky: Určitě nevyřeší vše a vždy budou případy, kdy bude rozvod nejlepší. Ale jde o to změnit trendy v myšlení většiny. Rozpadá se polovina manželství a nevěřím, že je polovina lidí psychopatologická. Myslím si, že dnes většinu manželství rozbíjí ženy, protože je chlap přestává bavit a vědí, že rozvodem nic neztrácí a může se podniknout druhý pokus. Když budou vědět, že se o čas s dětmi budou dělit, možná budou více přemýšlet, jestli manželství rozbít.

RN34: Snaha udržet manželství za každou cenu může vést u člověka k absolutní ignoraci své osobnosti a pouhému přežívání. Nebo k únikovým situacím, jako je např. nevěra. Myslím si, že pakliže selžou všechny dostupné prostředky, je už kvůli dětem třeba se rozejít v klidu a začít nový život.

stridavka: Je nevěra skutečně takovým problémem? Je důvodem pro rozbití rodiny dětem? Nebylo by lepší ji eventuelně tolerovat a zachovat dětem relativně klidné zázemí?

RN34: Nevěra může mít dvě stránky a dvě příčiny hledání. V novém občanském zákoníku se dokonce hovoří o povinnosti manželky či manžela sdělit svému protějšku o přítomnosti milence či milenky…

TJadlovsky: Netušil jsem, že má nový zákoník takové humoristické pasáže.

MecirV: Podle mého názoru je důležité, aby oba v manželství byli šťastni a dokázali se jeden druhého zeptat, co proto mohou navzájem udělat. Mí rodiče jsou manželé, ale já se domnívám, že jejich forma manželství měla na mou osobnost spíše negativní roli.

RN34: Dnešní doba nám doopravdy dává spoustu příležitostí. Ale na obranu žen – ty příležitosti jsou dány oběma stranám. Samozřejmě, že jde o toleranci, o snahu udržet manželství. Je více příležitostí a možností úniku. Ale na druhou stranu – člověk by neměl být nešťastný, ani nevěra to nevyřeší. Pokud budete mluvit se staršími lidmi např. v pečovatelském domě nebo generaci nad 60 let rozdáte anonymní dotazníky, 60 % se přizná k nevěře a k tomu, že byli v manželství nešťastných.

TJadlovsky: Člověk by neměl být nešťastný – pokud tak smýšlí bezdětný manžel, tak to beru. Ale pokud jsou děti, už nerozhoduje jen za sebe.

THX: TJadlovsky má pravdu – v manželství s DĚTMI nejde jen o sobecké individuální štěstí dvou jednotlivců, ale je tam odpovědnost za děti, za jejich štěstí, za jejich výchovu, za spokojené dětství v úplné rodině. Myslím, že ženy často s lehkým srdcem rozbíjejí manželství, protože ví, že jim zůstanou děti a dostanou alimenty. Kdyby věděly, že tomu tak nebude, tak by si rozbití rodiny více rozmyslely. Ale samozřejmě manželství nemůže fungovat, pokud nefunguje vztah, a pak nemá cenu to držet za každou cenu. Z čeho nelze ustoupit je výchova dětí oběma rodiči i po rozvodu.

RN34: Jednostranný pohled na rozbití manželství z pohledu muže je z této diskuse jasný – za většinu rozpadu manželství mohou ženy. Nemyslím si to.

stridavka: Statistika ovšem hovoří jasně: 2/3 návrhů na rozvod podávají ženy.

RN34: Ano, z hlediska statistiky jsou tyto fakta naprosto pravdivá, ale na obranu žen je třeba dodat, že jsou od přírody více emotivní a často situaci neustojí tak jako muži. Evidentně podle názoru na nevěru je to jasně dáno.

THX: Nedával bych obecně vinu ženám nebo mužům. Na vině je to, že je nikdo nenaučil spolu žít, nenaučil co je to manželství, jaké má hodnoty, na čem je založeno. Neučí je to ani škola a často to nevidí ani ve své rodině, protože většina rodin je rozbitých.

TJadlovsky: Řekl bych, že ženy mnohem více podléhají i různým mediálním a společenským tlakům. A všude dnes čtete, jak se někdo rozvádí, tzv. celebrity se chlubí, jak mají novou partnerku/nového partnera, kdo si čte české noviny a český internet, musí si s názorem na význam manželství připadat staromódně.

stridavka: Bohužel mediální „vzory“ jsou dnes takové…

MecirV: Tak to nečtěte, ty pitomosti o celebritách. Podle mého názoru to jsou lidé, kteří by nám neměli stát za řeč. Já jsem na svou manželku pyšný a nepřipadám si vůbec staromódně.

TJadlovsky: Mně to jde jedním uchem dovnitř a druhým ven, čtu to kvůli práci, osobně mne to nezajímá. Ale bohužel právě toto jsou nejčtenější média.

THX: My to číst nemusíme, ale problém je, že to čtou hodně ženy. Já jsem myslel, že vzdělané ženy, jako je moje ex, to nečtou. Pak jsem zjistil, že takové braky máme doma – časopisy s příběhy o skutečné „lásce“ (tj. milencích), o tom jak si ženy mají užívat. Moje ex tvrdila, že jí to dala její matka. A rok poté jsme už byli rozvedeni.

TJadlovsky: Existuje celý literární žánr pouze pro ženy – červená knihovna. Ženy to čtou a potom mají představu o princi. A když jeden není princ, bude jiný. Muži by takové pohádky nečetli, to je velký rozdíl v tom, kdo podléhá tlakům okolí.

MecirV: Pořád je šance vaši ženu poprosit, aby tyto hlouposti nečetla a vzít ji místo toho do postele, na výlet nebo na večeři.