• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůCo z asertivity je použitelné v rozvodové při o dě ...
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Co z asertivity je použitelné v rozvodové při o děti?

22. dubna 2021

PhDr. Tomáš Novák

–

Základní vymezení asertivních práv podala v časopise Právo a rodina č. 3/2011 Eva Petrová. Zmíněné „zdravé prosazování“ (tj. asertivita) je schopnost čelit něčemu, obhájit svá práva, prosadit svá přání, zájmy i cíle, umět říci bez agrese ne, najít kompromis, zachovat si sebeúctu a neatakovat ji ani u druhého. Teoreticky vzato je to vše jako stvořené mj. pro řešení otázek spojených s rozvodem.

V praxi bývá asertivní přístup realizován využíváním tzv. asertivních dovedností. Nejčastěji bývají uváděny následující:

  • Prosazování oprávněného požadavku: Tzv. metoda přeskakující gramodesky. Klidně, nevzrušeně trvat na svém, opakovat to tak dlouho, až je nám vyhověno.
  • Umění říkat ne: Jednoznačně, bez afektu odmítat to, co nechceme a trvat na tom. Zdůvodnění nutné není. Může jít o zrcadlový postup k předchozímu.
  • Žádost o laskavost a realizace kompromisu: „Udělejte to prosím pro mne…“ Asertivní uspokojení má vyplývat z toho, že jsme zkusili požádat. Ne z toho, že nám bylo vyhověno. Protějšek má právo říci ne. Kompromis vychází z faktu, že spolupráce je úspěšnější než soupeření. Míra ústupků by měla být vyrovnaná.
  • Sdělení kladných i záporných pocitů bez úzkosti a agrese. Sladění obsahu s tónem řeči.
  • Volné informace: Informace a jasné vymezení o svých plánech, požadavcích, cílech, přáních.
  • Sebeotevření: Sdělení jak prožívám určité stavy či situace. Např.: „Když děláš X v situaci Y, cítím se Z.“
  • Vyrovnání se s oprávněnou kritikou jejím přijetím. Žádné výmluvy ale ani omluvy.
  • Vyrovnání se s neoprávněnou kritikou tzv. otevřenými dveřmi. Opačná reakce než je obvyklé hledání toho, v čem se kritik mýlí. Hledáme naopak to, s čím s ním můžeme souhlasit. Např.: Kritik: Článek, který jste napsal, je plagiát.“ Neoprávněně kritizovaný: „Napsal jsem článek.“ Jak vidno, nehájí se, nevysvětluje. Jen hledá, s čím možno souhlasit. Variantou reakce tzv. zrcadlo: K: „Jsi lotr!“ NK: „Rozumím, považuješ mne za lotra“.
  • Dotazování na negativa: Kritiku přijímáme a navíc vyžadujeme radu, jak chybu odstranit. Typický dotaz: „V čem dělám chybu?“ „Co bych měl udělat pro to, abys byl spokojen?“ „Co by se mělo změnit (dělat jinak)?“ Kritik tu je přirovnávám k citronu, jehož mačká ruka kritizovaného, který takto získává „šťávu“ – informace. Dotazováním lze snadno zjistit, zda kritik věci rozumí, nebo jen planě kritizuje.
  • Asertivní konverzace: Využití informací od partnera, poskytnutí informací o sobě, kladení otázek směřujících k vyjasnění nejasností, nabídky kompromisu. Místo „mlácení prázdné slámy“ umění dialog ukončit.

Po nácviku a pokusech o uplatnění výše uvedených dovedností zjistíme, že asertivita rozhodně není samospasitelná. Vyžaduje totiž v lepším případě alespoň elementární spolupráci a korektnost všech zúčastněných. V horším případě je nutná nezávislost na protějšku. Tj. stav, kdy je nám jedno, zda dotyčný s námi souhlasí nebo ne. Podstatný je efekt, ne to, co si dotyčný o nás myslí. To není ideální stav pro situaci, kdy přestáváme být partnery, ale zůstáváme rodiči.

Laiky bývají nejvíce oceňovány asertivní techniky prosazení oprávněných požadavků a schopnost reagovat na neoprávněnou kritiku umlčením nespravedlivého kritika. Pro rozvodové domlouvání by to mělo být pravé požehnání. Praxe ovšem ukazuje mnohá úskalí.

Konfrontace dvou „gramodesek“:
A: Chci se setkat se synem.
B: Nejde to, je nemocný
A: Chci se setkat se synem.
B: Nejde to, je nemocný.

Tímto stylem by bylo možno pokračovat až do úplného vyčerpání obou. To samozřejmě asertivita nepodporuje. Korektním řešením by byl pro obě strany přijatelný kompromis, např. návštěva u lůžka či náhradní termín. Pokud se takové řešení nezdaří, doporučuje algoritmus patřičných dovedností přistoupit k tzv. konfrontační asertivitě. Tj. ke sdělení, co udělá v rámci platných zákonů A, pokud mu nebude vyhověno. Spor se tím v dané fázi spíše akceleruje, než tlumí.

Umlčení nespravedlivého kritika:
A: Jirka s tebou jít nemůže, protože když u tebe byl před týdnem, vrátil se domů nachlazený a také neměl čas připravit se do školy.
B: Jirka u mne byl před týdnem. To je fakt.
A: To byl, ale v jakém stavu se v neděli vrátil. Byl nemocný a unavený.
B: Jirka se v neděli vrátil.
A: No ještě aby se nevrátil… Ty se o něj prostě postarat neumíš!
B: Rozumím, máš dojem, že se o něj neumím postarat.
A: To není jen dojem. To jsou fakta. Bohužel jsi jeho otec, ale to samo o sobě ještě neznamená vše.
B: Jsem jeho otec, souhlasím.
A: Přestaň se mnou už konečně pořád souhlasit, nebo se s tebou přestanu bavit. Všechno jenom zesměšňuješ a komplikuješ.
B: Můj styk se synem je pro tebe komplikace…

Trvale argumentovat proti souhlasům či proti zrcadlu nelze. Ten, kdo je donucen zmlknout, ovšem obvykle upadá do značné tenze. V souladu s rčením „mlčet je možné, není ale možné nekomunikovat“ mnohdy připravuje pomstu.

Žádost o laskavost a realizace kompromisu

Techniky, mají-li se uskutečnit, vyžadují určitou vstřícnost obou stran. Ta ve vyhroceném konfliktu chybí. Podstatný zde je již zmíněný přístup „alespoň jsem to zkusil“. Za zmínku stojí výrok jednoho z otců, který se opakovaně bez většího úspěchu pokoušel o kontakt s dítětem. To trpělo tzv. traumatem zavrženého rodiče. Otec nerezignoval s odvoláním na rčení „kdo nehraje, nevyhraje“.

Sdělení kladných i záporných pocitů

Opět v psychické tenzi problematický postup. Uvádí se, že obsah sdělení je jen 30 % informace. 70 % připadá na neverbální sdělení. Mementem může v tomto směru být počin české překladatelky, která americkou příručku asertivity v doslovném překladu nazvanou „Když řeknu ne, mám pocity viny“ pojmenovala „Říkejte ne s úsměvem“. Myšleno je to jistě dobře, leč pochopeno to může být velmi špatně.

Dále se traduje, že počet pochval má být – pokud chceme protějšek ovlivnit k dobrému – trojnásobný oproti negativním sdělením. To se v rozvodové situaci podaří stěží. Nicméně i v krizi vztahu lze alespoň občas něco u druhého ocenit. Asertivní není čekat, až bude jasné, že si to protějšek zaslouží, ale naopak možnosti k pochvale aktivně vyhledávat. Povzbuzením může být i citace z jedné z učebnic asertivity: „Lidé jsou lepší, než vypadají na první pohled.“

Volné informace

Zdánlivě jednoduchá až banální technika v praxi překvapivě málo využívaná. Mnozí v zátěžové situaci místo toho, aby řekli „mám strach“, volí agresivní proud výčitek spojený s hledáním viníků.

Sebeotevření

Opět mimořádně cenný postup vyžadující alespoň elementární vzájemnou důvěru a schopnost náhledu. Dosadíme-li do již citované formulky „Když děláš X v situaci Y, cítím se Z“ lze například říci: „Když ti musím opakovaně připomínat, abys výživné platil přesně v určený termín, mám pocit, že ti na synovi nezáleží.“ Je rozdíl mezi tímto sdělením a pasivním mávnutím ruky a povzdechem typu „no jo…podnikatel, jezdí v Audi a platí o dva dny později“ eventuálně agresivním: „Kašleš na kluka a je ti jedno, jestli chcípne hlady.“

Přijetí oprávněné kritiky

Přijetí oprávněné kritiky patří mezi asertivní samozřejmosti. Vyžaduje jistou zralost. Coby opačné memento může být jednání klienta, který si vynutil vstup do probíhající konzultace s někým jiným. Prý mi musí říci něco velmi důležitého. Otevřel dveře do pracovny a pravil: „Pane doktore, hodně jsem o tom přemýšlel, ale teď mi to je jasné. Za všechno může moje žena.“

Dotazování na negativa

Dotazování na negativa vychází z názoru „informace jsou cenné zboží.“ V situaci, kdy v rámci rozvodové pře je „všechno špatně“, bývá již pozdě na podobné dotazy adresované druhé straně. Není od věci ptát se takto, pokud má druhý z rodičů výhrady k náplni našeho styku s dítětem nebo i k výchovnému působení na ně. Někdy jde skutečně jen o šikanu, ale někdy může mít (přinejmenším částečnou) pravdu.

Postup je velmi dobře použitelný při jednání s různými odbornými poradci. Ti nám mohou nezaujatě vysvětlit, jakým chováním si situaci komplikujeme, a tudíž co je třeba změnit.

Asertivní konverzace

Asertivní konverzace respektive její základní charakteristika byla naznačena výše. Zde dodáme konstatování „dělej, co funguje, nedělej, co nefunguje“. Nemá smyslu znova a znova otevírat tzv. ověřená témata sporu. Pokud jsme se nedokázali desetkrát dohodnout a naopak jsme se vždy pohádali, po jedenácté to lepší nebude.

Selektivní ignorování

Vystihuje ji rčení „dáma to přejde“. Což samozřejmě platí i pro pány. Velmi asertivní a pro rozvodovou situaci jako stvořené je umění nevšímat si ojedinělých excesů a nevyhrocovat jejich rozmazáváním a zdůrazňováním situaci.

Asertivita někdy vhodná je. Jindy vhodná není. V rámci řešení rodinných sporů je využití asertivních technik jen omezené. V každém případě v podobné situaci stojí za promyšlení asertivní práva. Již ono základní „být sám sebe soudcem“ obsahuje prvek osobní svobody. My sami nejlépe víme, co jsme schopni tolerovat, co je ještě přijatelné a naopak co již přijatelné není. Není důvod naslouchat kategorickým radám okolí. Namátkou: „dej mu (jí) kufr za dveře, takových můžeš mít deset“. Samozřejmě nemusíme brát za bernou minci ani zdánlivě hestické: „nebije tě, peníze dává, tak na co si stěžuješ“. Naše chování nemusí být schvalováno každým v okolí. Jsme „specialisté na sebe sama“. Nikdo jiný o nás neví to, co o sobě a svých touhách, ale i idiosynkraziích víme my sami. Naše jednání může mít svoji vlastní logiku. Namátkou např. „muž 3 S“ – slušný, slabý, seriózní“ – může z povzdálí působit jako ideální partner. Přesto bývá opouštěn.

Nemusíme se omlouvat ani ospravedlňovat, neboť motivy lidských činů jsou složité, obtížně popsatelné a skryté. Místo ryzí pravdy bychom pak často nabízeli pouhé racionalizace. Máme právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za problémy druhých, byť i blízkých lidí. Nemusíme tudíž zachraňovat ty, které z různých důvodů zachránit nedokážeme. Namátkou třeba alkoholiky či gamblery. Máme právo na chybu, třeba i z naivity nebo nadměrné zátěže. Máme právo změnit názor. Kdysi jsme byli přesvědčeni, že v manželství setrváme, dokud nás smrt nerozdělí. A dnes může být vše jinak.

Co je nemorální, nemůže být asertivní. Kritériem pro to, co je a co není morální, může být desatero božích přikázání a platné zákony. Ne tedy to, co o své újmě bude považovat za morální příkaz váš /ex/partner, tchyně, soused atd. Základem asertivity není prosadit za každou cenu vždy a všude svou, ale jednat otevřeně, přiměřeně, s určitým nadhledem a přehledně. Mimochodem ironicky to nejde.

Literatura

Asertivita v manželství a v rodině

 

Převzato z webových stránek PhDr. Tomáše Nováka

...
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
Linkedin
Share on whatsapp
Whatsapp
Share on vk
Vk
Share on email
Email
Share on print
Print

Sdílejte!

Související články

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (4. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – Diskuse a závěr Tato přehledová studie přinesla odpovědi n ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (3. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – Okolnosti modifikující výsledky dětí v porozvodových uspoř ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (2. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – České studie k tématu vlivu střídavé péče na děti Studie, ...

Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání jejích důsledků pro děti – přehledová studie (1. část)

Petr Fučík, Michaela Šolcová – ABSTRACT – Long-term cultural trends of increasing f ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání je ...

    10. ledna 2023

    Aktuální otázka

    24. února 2022
  • Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš

    26. ledna 2023

    Prezidentské volby z pohledu Střídavky

    25. ledna 2023

    Nové formy rodičovství: střídavá péče a hledání je ...

    24. ledna 2023

    Co se děje pod rouškou voleb?

    23. ledna 2023

Kalendář příspěvků

Leden 2023
Po Út St Čt Pá So Ne
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
« Pro    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Lubomír Balvín: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • volič: Prezidentské volby z pohledu Střídavky
  • Daniel Sedlák: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • Daniel Sedlák: Žblebt roku 2022: Jeroným Klimeš
  • tulen2: Prezidentské volby z pohledu Střídavky

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (359)
  • Odborné články (327)
  • Vaše zkušenosti (205)
  • Fungování institucí (171)
  • Zahraniční zkušenosti (124)
  • Zákony, judikáty, vzory (144)
  • Výchova dětí (300)
  • Akce a aktivity (161)
  • Starší nezařazené (1 382)
  • Ostatní (17)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu