Vlasta Hurtová
„Vemte si to, kdybych řekl, že paní magistra nemůže vychovávat děti, je pedagožka, tak co tím říkám…? Tak ji zbavuju možnosti vykonávat profesi.“
Toto je čtvrtý z devíti výroků nominovaných do soutěže ŽBLEBT ROKU 2013. Známe mnoho otců – pedagogů, kterým naše soudy po rozvodu neumožnily vychovávat své děti. Podle „odborníka“ Humhala (soudního znalce) by zřejmě museli všichni okamžitě přestat učit. Nebo něco takového platí, jen když se to hodí? Tedy když chceme u soudu odůvodnit svěření dětí do péče matky, jako v tomto případě?
A co třeba učitelky a učitelé bezdětní, ani ti nemohou vychovávat své děti, mají proto také dostat vyhazov? Tento výrok je tak absurdní, že to až člověku vyráží dech. Jenže když budeme pátrat dál, zjistíme, že podobné perly Humhal trousí snad všude, kde se namane…
Například ještě v roce 2011 tvrdil toto: “…naše společnost značně zaostává za ostatním kulturním světem v řadě oblastí společenského chování a je otázka, zda naše společnost již dozrála k přijetí střídavé výchovy jako právní normy.” V podstatě nám tím říká: všichni jste naprosto opoždění burani, z toho důvodu zde musí být děti i nadále svěřovány výhradně matkám, protože tak to v zaostalých zemích bývá… Kdy tedy dozrajeme? Kdy konečně budou rozvedení rodiče praktikovat střídavou péči celkem běžně – podobně jako je tomu v zemích od nás nejen na západ a na sever, ale už i na východ? Kdy naše děti nepřijdou zbytečně rozvodem o jednoho z rodičů?
Já osobně jsem asi také hodně zaostalá, protože jsem si až donedávna myslela, že rodičovství není žádnou novinkou. Že není ničím, co by se nějak překotně vyvíjelo. Že stát se rodičem patří mezi ty nejnádhernější a zároveň nejprostší a nejčistší věci, které jsou nám dány, co svět světem stojí. Že není naprosto nic nového na faktu, že dítě potřebuje své dva rodiče – mámu a tátu – a jejich lásku. Nejen ke svému zplození, ale i ke svému dalšímu správnému vývoji.
Jenže jsem se zřejmě mýlila, nic není tak prosté a jednoduché. Alespoň ne podle Humhala. Vždyť on zpochybňuje i samotný pojem „rodič“… Není prostě rodič jako takový, musíme jej dle Humhala ještě dále dělit na rodiče v biologickém slova smyslu, v psychologickém slova smyslu a v právním slova smyslu. Zapomíná ale na početnou skupinu, kterou bychom mohli nazvat „rodiče v nulovém smyslu“ – na rodiče odstavené po rozvodu bývalým partnerem od svých dětí. Na víkendové stykače, jejichž osobní péče o dítě je proti jejich vůli omezena na minimum a kteří po formální stránce mohou mnohé, po stránce praktické však mohou a zároveň musí pouze jediné – platit alimenty. Je někdo takový vůbec ještě rodičem? Humhal mimo jiné uvádí následující:
„Po zkušenostech s prací na znaleckých posudcích a vzhledem k profesi psychologa se přimlouvám na větším zohlednění definice rodičovství v psychologickém slova smyslu, které je zásadní z hlediska dítěte – dítě ani tak nezajímá, kým bylo zplozeno, dítě vnímá jako rodiče toho, kdo pečuje o jeho zdravý tělesný a psychický vývoj. Rodič se může jakkoliv zaštiťovat „voláním krve“, nestará-li se zodpovědně o dítě v jeho prospěch, dítě volání rodiče neslyší.“
No vidíte! I sám Humhal si všiml, že děti potřebují skutečnou péči svých rodičů! Ani to, jestli se jejich rodiče rozvedou nebo ne, na této základní potřebě dětí nic nemění. Proto se chovejme tak, aby naše děti vždy slyšely na volání svých rodičů! Pečujme o ně, jak nejlépe dovedeme. Dokažme všem Humhalům a jemu podobným svým jednáním, že už dávno jsme dostatečně vyspělí, abychom se mohli zodpovědně o své potomky starat. A neberme nikdy (ani po rozvodu) druhému z rodičů dítěte tuto možnost a nutnost zároveň.
A pokud jste rozvedenou matkou, nenechte se ničím zastrašit. To, že dětem dopřejete péči a výchovu obou rodičů, svědčí velmi výrazně o vašich kvalitách, nikoli nedostatcích. Neztrácíte tím nic ze svých schopností či dovedností, naopak sama rostete a umožňujete růst a zdravý vývoj svým nejmilejším. Jestli nemáte dítě ve své výhradní péči, neznamená to přece, že nejste dobrá máma. A už vůbec nijak tím nemůžete ohrozit svou profesní kariéru. Ať jste učitelkou, prodavačkou, sekretářkou, právničkou, uklizečkou, lékařkou… nikdo vás nesmí zbavit možnosti vykonávat vaši profesi jen proto, že nevysoudíte dítě pouze do své péče. Naopak – s dítětem ve střídavé péči můžete být i na svém pracovišti vzorem pro mnohé.
Další výroky nominované do soutěže Žblebt roku si můžete přečíst a hlasovat o nich ZDE.
20. 2. 2014 at 19:50
Danieli, po poradě s jakými “odborníky”? S Uváčikovou? Nebo kdo ti nakecal takovou hloupost? Největším zájmem dítěte je mít své vlastní rodiče, všechno ostatní jsou jen náhražky.
20. 2. 2014 at 20:24
Ale vzdyt ty slovni vazby jak Jaromira, tak Daniela, jsou prece Niky :-). Ti, ze vytvoris desitky “identit”, vahu svych “argumentu” nezvysis 🙂
21. 2. 2014 at 10:56
Aleno, píšete “rodič musí smířit s tím,že jeho biologické dítě bude vychovávat někdo jiný, když SE biologická rodina rozpadne” Opravdu SE rozpadne ? Samo SE rozpadne ? Matka rozbije rodinu a dítě chce vychovávat s milencem a otec se musí smířit ? Ne, otec se nesmí smířit !!! Bohužel, v současnosti, po marném boji se zrůdnou opatrovnickou justicí se nakonec nezbude nic jiného než smiřít. Ale právě proto je třeba bojovat proti zrůdné opatrovnické justici ….a změnit současný stav. Špatné věci je třeba měnit k lepšímu
21. 2. 2014 at 18:44
DaNiko: v zájmu ditete přijde o jednoho rodiče, zpravidla otce. Ten se s tím většinou smiri, ale dítě to poznamená na cely život (psychicky i hmotné i finančně). Gratuluji vám demagogove …
23. 2. 2014 at 13:13
Vypadá to, že rodina se rozpadne vždy kvůli ženě … ale tak tomu není, vinu na tom mají oba dva …
THX být Vámi, tak mlčím, Vy máte v plánu obviňovat nového partnera z obtěžování Vašich dcer. Podle sebe soudím Tebe.
Ještě, že tu jsou rozumní lidé a justice vidí o co Vám skutečně jde …
23. 2. 2014 at 13:52
Říká se, že “za rozpad manželství mohou vždy dva – manželka a tchýně”. Tato známá pravda platí opravdu hodně často. Znám to mnoho mužů a znám to ze své zkušenosti i já.
23. 2. 2014 at 14:04
Nemám potřebu reagovat na bláboly psychicky silně narušené osoby podepisující se “Nika”. Ale chtěl bych uvěst pár věcí: Bohužel, je známých faktem, že dospívající dcery jsou často obtěžovány a zneužívány partnerem své matky, který s nimi žije ve společné domácnosti. Průzkumy z USA uvádějí, že se tak děje až v 50ti procentech případů, kdy s dospívajícími dcerami žije partner jejich matky. Zdravý heterosexuální otec svou dospívající dceru neobtěžuje, protože ji bere jako své DÍTĚ. Je tam vazbarodič-dítě. A dítě otec chrání. To je prastarý instikt – chránit své potomky. Partner matky nemá potřebu její potomky chránit, ten má jen potřebu s nimi vycházet, protože mu jde o jejich matku. A navíc fungují prastará archetypální tabu – tabu incestu. Ano, existují případy,porušení incestu, kdy otec zneužívá svou dceru (nebo matka zneužívá svého syna), ale tam se jedná o sexuálně narušené devianty. K obtěžování dcery své partnerky nemusí být muž vyloženě deviant – někdy stačí snížená míra sebekontroly. Navíc platí, že snížená míra sebekontroly se týká právě mužů. kteří klidně rozbijí cizí rodinu jen kvůli uskopojování svého sexuálního chtíče se svou milenkou. A pokud se jednáo může s určitými komplexy – např. postava nízkého vzrůstu, pak si své nízké sebevědomí “léčí” s dcerami své partnerky.
24. 2. 2014 at 0:45
Karel Z.,takže chcete říct,ze za rozpad rodiny nikdy nemůže muž. Jak vtipné.Muži jsou vlastně svatouškové a to hlavně v tomto spolku…
THX,tak v tom případě by jste měl začít něco dělat,když si Vaše bývalá žena našla takového divného přítele,kterého dobře znáte a vzhledem k tomu,že se to stává v 50 % v USA už bych na Vašem místě začala podávat trestní oznámení a nemeškala bych,jde přece o Vaše dcery!
24. 2. 2014 at 15:28
Niko: nikdo tady neviní jen ženy, max. popisuje své zkušenosti, rodina se logicky může rozpadnout ze tří možných důvodů či kombinaci viny více či méně na obou stranách (muž, žena, oba). Nemělo by to ale mít vliv na to, že děti o jednoho z rodičů přijdou, v opatrovnickém systému ČR na 92% o otce, to není normální, co na tom nechápete?
O copak nám, otcům chtíc podílet se na výchově a nejen výživě našich dětí i porozvodu, poučte nás prosím. Mstít se partnerce? A čím? Chceme jako vy děti do výlučného vlastnictví? Jste k smíchu … ba spíš k pláči.
24. 2. 2014 at 15:32
Niko, podávat trestní oznámení, plkat lži na OSPOD a k soudu, překrucovat pravdu, za účelem zničení jednoho rodiče dětem, to je vlastnost Vaše – některých mstivých žen, nikoliv, jak věřím, účastníků tohoto fóra, zde najdete otce, chtějící rovnocenný podíl na výchově vlastních dětí, ne křiváky jako jsou jejich bývalé ukřivděné chudinky majitelky.