Keno Online

  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskusní fórum
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 15.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 15.

5. prosince 2018

Hana Radilová

–

3.4 Zaměstnanost žen a rozdělení rolí v rodině

Na počátku 70. let minulého století prodělávalo v západních společnostech velký rozmach feministické hnutí, které se snažilo prosadit změny vedoucí k ekonomické nezávislosti žen. Prakticky se jednalo o možnost žen mít vlastní zaměstnání a příjem z něho a nebýt dále zcela ekonomicky i sociálně závislými na mužích. Tyto změny se mohly ve společnosti prosadit díky skutečnosti, že do ní vstupovala první generace žen, pro kterou bylo obvyklé mít vysokoškolské vzdělání. Tyto ženy se už nemohly smířit s postavením, které měly jejich matky ve zlaté době moderní rodiny. Hromadný nástup žen do placených zaměstnání byl nezadržitelný a zaměstnání žen a to i žen-matek se v průběhu 2. poloviny 20. století stalo samozřejmostí.

Otázkou, kterou společnost v souvislosti se zaměstnaností žen stále řešila a v podstatě řeší dodnes, je, jak sloučit mateřskou a zaměstnaneckou roli ženy. Jak jsem popsala v kapitole o moderní rodině, vyvíjely se postoje k této otázce v průběhu minulého století od konzervativního přes neokonzervativní až po egalitární, přičemž v praxi se nejlépe prosadil model odpovídající neokonzervativnímu přístupu. Naopak konzervativní postoj se stal v podstatě pouhou teorií bez praktického vlivu. Podle způsobu, jakým se rodina rozhodla v praxi řešit problém slučitelnosti mateřství a zaměstnání, můžeme dnes rozlišit 3 základní typy rodin – dvoukariérové rodiny, model dvouosobní kariéry a dvoupříjmové rodiny. V případe dvoukariérové rodiny, která je praktickou verzí egalitárního postoje, se muž i žena úspěšně věnují výkonu svého povolání, pro které se předpokládá vysokoškolské vzdělání a v němž se oba dlouhodobě snaží o kariérový postup. Zároveň vychovávají minimálně 1 dítě. Rodina je pro ně přitom přinejmenším stejně mocným zdrojem uspokojení jako kvalifikované povolání. V dalším typu rodiny se uplatňuje model dvouosobní kariéry, kdy se pár rozhodne zaměřit se společně na budování kariéry pouze jednoho z nich. V drtivé většině případů to bývá muž. Druhý z páru tak investuje své zdroje do jediné kariéry v rodině. Posledním typem jsou pak dvoupříjmové rodiny. Oba partneři zde vykonávají nekariérové zaměstnání, které je pro ně zdrojem příjmu a garancí životní úrovně, není už ale nutně pro oba trvale primárním zdrojem osobní identity. Právě tento typ rodiny odpovídající neokonzervativnímu respektive třífázovému modelu, v němž období péče o dítě překlenuje mateřská dovolená, po které se žena vrací do zaměstnání, se v průběhu posledního půlstoletí stal nečastějším praktickým řešením problému sladění zaměstnání a rodiny. V současné době dochází k tomu, že se celoživotní orientace muže na profesi a dilemata ženy, zda a na jak dlouho obětovat svou kvalifikaci potřebám dětí, rozkládají v řadu strategických rozhodnutí, která jim umožňují se plynule adaptovat na měnící se lokální a globální podmínky. Tímto způsobem tedy každá rodina či jedinec řeší nastalé situace zcela individuálně.

Dalším problémem, kterým se také zabývalo feministické hnutí v 2. polovině 20. století, byla práce žen v domácnosti. Zdůraznilo, že ačkoliv je tato práce neplacená, je sociálně stejně významná a individuálně stejně náročná jako práce mužů v zaměstnání. Protože však nemá tržní, ale pouze užitnou hodnotu, byla degradována kapitalistickou společností na práci druhořadou. Přitom sféra domácí práce, je místem, kde se reprodukuje produkční síla a bez níž by sféra produkce rychle zkolabovala. Přes snahy vrátit domácím pracím určitou důstojnost nedošlo v této oblasti k žádným zásadním změnám. Zároveň práce v domácnosti i nadále zůstává především na ženách. Podle odhadů Světové organizace práce připadají na ženy, představující přibližně polovinu lidstva, dvě třetiny odpracovaných hodin, 10% vyplacených mezd a 1% vlastnictví majetku. Tento nepoměr mezi prací a příjmem i majetkem je dán právě tou skutečností, že podstatný díl práce je vykonáván mimo zaměstnání, přičemž většinu této práce vykonávají právě ženy.

Zatímco práce v domácnosti je i nadále především doménou žen, do péče o dítě se stále více zapojují i muži. Ti dnes mohou nastoupit rodičovskou dovolenou a pečovat o dítě, zatímco matka se vrací do svého zaměstnání. Tuto variantu dnes volí především rodiny, kde je příjem ženy výrazně vyšší než příjem muže a snaží se tak snížit dopad na ekonomickou situaci rodiny. Ačkoliv dnes není tento model ještě tolik rozšířený, počet otců na rodičovské dovolené se pomalu zvyšuje.

Pokračování

Předchozí část

Sdílejte!

Související články

Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 6.

Eva Decroix – 2.2 Základní hmotněprávní podmínka rozvodu: rozvrat manželství Základní hmo ...

Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 5.

Eva Decroix – 2 Základní principy české právní úpravy rozvodu „Rozvod manželství rozhodnu ...

Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 4.

Eva Decroix – 1.3 Dílčí shrnutí historického okénka Historické, jakkoliv stručné a střípk ...

Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 3.

Eva Decroix – 1.2 Vývoj právní úpravy rozvodu ve Francii Jakkoliv byl vliv katolické círk ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění v kontaktu ...

    6. listopadu 2023

    Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Dítě jako rukojmí systému?

    18. března 2025

    Tohle musí Ursula Leyenová vědět

    31. ledna 2023
  • Ústavní soud: Existenci souvislosti mezi řádným p ...

    14. července 2025

    Antibiotika: Budou nemoci našich dětí neléčitelné? ...

    11. července 2025

    Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transpon ...

    10. července 2025

    Feministky prosí muže, aby se vrátili, ale stále j ...

    9. července 2025

Kalendář příspěvků

Červenec 2025
Po Út St Čt Pá So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
« Čvn    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Petr Petr: Ústavní soud: Střídavá péče může být rozložena asymetricky
  • ForU: Ústavní soud: Zákon umožňuje upravit vzájemné vztahy tak, aby citová vazba zůstala u každého zachována
  • Jan Fiala: Rozvod bez soudce – je francouzské řešení transponovatelné do českého právního prostředí? – 4.
  • Tomas: Od včerejšího dne najdou děti právní ochranu pod křídly dětského ombudsmana, hlídacím psem lidských práv se stává národní lidskoprávní instituce (NHRI) – vše pod jednou střechou v Brně
  • Jan Fiala: Od včerejšího dne najdou děti právní ochranu pod křídly dětského ombudsmana, hlídacím psem lidských práv se stává národní lidskoprávní instituce (NHRI) – vše pod jednou střechou v Brně

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Akce a aktivity (189)
  • Fungování institucí (229)
  • Odborné články (399)
  • Ostatní (21)
  • Starší nezařazené (1 194)
  • Úvahy a komentáře (512)
  • Vaše zkušenosti (268)
  • Výchova dětí (417)
  • Zahraniční zkušenosti (169)
  • Zákony, judikáty, vzory (173)
Copyright © 2024 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Hodina změny
  • OSPOD Podbořany
  • Prodej obrazu