• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 16.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 16.

12. prosince 2018

Hana Radilová

–

3.5 Současná česká rodina

V poslední kapitole věnované postmoderní rodině, se budu blíže zabývat situací v naší zemi. Ekonomické a sociální změny a s nimi související změny v rodině, ke kterým došlo v západní Evropě v minulém století, dostihly Českou republiku až o něco později. K významným změnám v populačním vývoji odrážejícím proměny současné rodiny, kterými kapitalistická Evropa prochází již od 70. let 20 století, začalo u nás docházet převážně až v jeho poslední dekádě.

Z hlediska založení rodiny došlo na přelomu tisíciletí ke snížení intenzity sňatečnosti, a to jak sňatečnosti svobodných, tak sňatečnosti opakované. V současné době je vstup do manželství mladými generacemi odkládán do vyššího věku a je také částečně nahrazen rozšiřujícím se fenoménem nesezdaného soužití. V roce 2003 bylo uzavřeno zatím historicky nejméně sňatků (necelých 49 000). Z pohlednu ukončení manželství pak v 90. letech pokračoval vzestupný trend rozvodovosti započatý již za 2. světové války. V roce 2003 bylo rozvedeno 32 824 manželství. Tomuto údaji odpovídá intenzita rozvodovosti 48 %. Při zachování této úrovně rozvodovosti by tedy rozvodem skončila téměř polovina manželství. Mezi hlavní příčiny rozpadu manželství patří zejména rozdílnost povah, názorů a zájmů. Nově zákon umožňuje také tzv. smluvený rozvod, kdy není zjišťována příčina, pokud se manželé dohodnou.

Nejvýraznějším a nejvíce diskutovaným demografickým jevem je dnes u nás, stejně jako v celé západní Evropě, pokles porodnosti a plodnosti. V 90. letech došlo k nejvýraznějšímu poklesu počtu ročně narozených dětí v naší historii. V roce1999 se v České republice narodilo méně než 90 tisíc dětí, což je historické minimum. Současně také rekordně poklesl průměrný počet dětí připadajících na jednu ženu v reprodukčním věku. Současná intenzita plodnosti na úrovni 1,18 dítěte na jednu ženu patří k nejnižším na světě. Ještě na počátku 90. let dosahoval tento ukazatel hodnoty 1,9. Následný hluboký pokles plodnosti byl, podobně jako v případě sňatečnosti, způsoben odkladem rození dětí do vyššího věku. Současným prvorodičkám je v průměru 25-26 let, přičemž na počátku 90. let rodily ženy poprvé ve věku 22-23 let. V souvislosti s nižším počtem vdaných žen a nižším počtem dětí narozených v manželství a v důsledku rozvoje alternativních forem rodinného života (nesezdané soužití, matky samoživitelky apod.) došlo také k tomu, že se výrazně zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství, a to z hodnot nižších než 10 % na přelomu 80. a 90. let na více než 25 %.

Pozitivní změnou je výrazné snížení počtu interrupcí (z počtu 109 000 v roce 1990 na 31 000 v roce 2002). Na přelomu 80. a 90. let končilo interrupcí více než 40 % těhotenství, v roce 2002 bylo uměle přerušeno už jen 23 % těhotenství. Vývoj v oblasti umělého přerušení těhotenství svědčí o uvědomělejším plánování rodiny a odpovědném sexuálním chování mladých lidí spojeným s častějším užíváním antikoncepčních prostředků. Na druhou stranu však v české populaci stále existuje skupina žen, která podstupuje interrupci opakovaně a považuje ji za dodatečnou antikoncepci.

Uvedené trendy rodinného chování se promítly do rodinných struktur. V roce 2001 bylo oproti roku 1991 zaznamenáno snížení počtu úplných rodin z 2 613 000 na 2 334 000. Nejvíce se snížily podíly osob žijících v úplné rodině ve věku do 30 let, a to v souvislosti se snížením sňatečnosti při nedostatečné kompenzaci vyšším počtem nesezdaných párů. V seniorském věku došlo naopak ke zvýšení počtu párů jako důsledku nižšího rizika ovdovění. Počet nesezdaných soužití se z hodnoty 85 tisíc v roce 1991 zvýšil na 125 tisíc o 10 let později. Z pohledu struktury úplných rodin je patrný nárůst podílu nesezdaného soužití, a to především u lidí ve věku do 30 let. Tyto svazky však nekompenzují úbytek počtu legálních manželství. Z hlediska reprodukce není také nesezdané soužití zatím rovnocennou alternativou tradičnímu manželství. Zatímco sňatek bez předchozího soužití partnerů je stále často spojen s těhotenstvím ženy, podíl bezdětných nesezdaných párů, které doposud neuzavřely manželství, je ve srovnání s manželskými páry více než dvojnásobný. Manželé se pak nejčastěji rozhodují pro sňatek v souvislosti s uspokojivou finanční situací či přáním mít děti v manželství. Nesezdaní partneři naproti tomu dávají přednost společnému životu bez sňatku zejména z důvodů zkoušky společného bydlení, prozatímní nepřítomnosti dítěte, či hédonistické chuti užívat si života bez závazků.

V průběhu 90. let se také zvyšoval počet neúplných rodin. Zatímco v roce 1991 jich bylo 434 000, v roce 2001 už 576 000. Příčinou byl nárůst počtu neúplných rodin se závislými dětmi. V roce 1991 a 2001 měly neúplné rodiny se závislými dětmi nejčastěji jedno dítě (přibližně dvě třetiny), tři a více dětí pak žije v necelých 6 % neúplných rodin s dětmi.

Počet domácností jednotlivců vzrostl mezi roky 1991 a 2001 z 1 090 000 na 1 276 000. V roce 2001 se sice v porovnání s rokem 1991 zvýšil počet i podíl domácností tvořených mladými, svobodnými jednotlivci. Pokud však vztáhneme tyto počty k celé populaci svobodných, která by tyto domácnosti mohla vytvářet, situace se příliš nezměnila. Rozvedení muži zakládají domácnost jednotlivce častěji než ženy. Ve vyšším věku (55-59 let a více) však početně převažují domácnosti rozvedených a ovdovělých žen.

Vztahy v současné české rodině, a to jak mezi partnery, tak i v širší rodině mezi generacemi, se mění pod vlivem vývoje sociálních a ekonomických podmínek, demografických procesů i kulturních změn včetně pozvolného pronikání vlivu jiných kultur a zvyklostí do české společnosti. Bez ohledu na věk, vzdělání či jiné charakteristiky si v hodnotových orientacích rodina a rodičovství stále udržují své výsadní postavení. Dochází však ke snižování významu, který je přikládán legitimitě a institucionalizaci partnerského svazku. Především mladší lidé dnes často nespatřují zásadnější rozdíly mezi legalizovaným partnerstvím v manželstvím a nesezdaným soužitím. Tato skutečnost souvisí se změnami postavení muže a ženy v rodině, které jsou podmíněny poklesem ekonomické závislosti žen na manželovi v důsledku vyšší vzdělanosti a trvale vysoké zaměstnanosti žen. Také celkové posilování individualismu a sociální atomizace ve společnosti mají vliv na snižování významu přikládanému manželskému svazku.

Současně je v české společnosti dlouhodobě vysoká rozvodovost. Ani sociální a ekonomické změny v 90. letech minulého století a na počátku tohoto století na této skutečnosti nic nezměnily. Důvody rozpadů manželství oficiálně uváděné v rámci rozvodových sporů, se sice zásadně nemění, ale skutečné důvody nejsou bohužel známy natolik, aby bylo možno vypracovat systém účinných preventivních opatření vedoucích ke snížení rozvodovosti. Manželé v Čechách nemívají ve zvyku hledat odbornou pomoc při rodícím se manželském konfliktu.

Významně se mění hodnotový a normativní obsah mateřství a otcovství. V důsledku toho dochází ke změnám v postavení matky a otce při výchově dětí a při rozhodování o jejich počtu, výchově i jejich budoucím životě. Díky kulturně sociálním změnám, změnám legislativy v oblasti rodinného práva, sociálně právní ochrany a zabezpečení práv dětí, proměňuje se také postavení dítěte v rodině. Dítě přestává být majetkem
rodičů a stává se z něho jejich partner.

Změny vztahů v rodině jsou navzájem propojeny se změnami rolí jejich členů uvnitř i mimo rodinu. Vzhledem ke zvýšení zaměstnanosti žen ve 2. polovině 20. století a nárůstu požadavků zaměstnavatelů na výkonnost v posledních letech roste potřeba efektivního sladění rodinných a profesních rolí ženy. Pro většinu mužů však zůstává dilema práce a rodiny dodnes téměř bezproblémové. Ačkoliv je u nás převaha rodin se dvěma ekonomicky aktivními rodiči, očekává se stále od žen, že se vedle svého zaměstnání budou více podílet na péči o domácnost. Od muže se pak především očekává finanční zabezpečení rodiny s případnou pomocí při zajišťování „chodu rodiny“. Existuje tak rozpor mezi deklarovanými požadavky na rovnoprávné rozdělení domácích prací mezi partnery a reálnou situací v českých rodinách.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • Jak zvládnout změny nálad u puberťáka

    26. února 2021

    Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až ...

    25. února 2021

    Proces

    24. února 2021

    Žblebt roku 2020 vyhrál Marek Herman

    23. února 2021

Kalendář příspěvků

Únor 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
« Led    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Dobrá máma: Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Zatčení
  • Bruno: Předprodej knihy „Bubu. I muži mají děti“

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (229)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (127)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (102)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu