Hana Radilová
–
2.3 Role muže a ženy v rodině
Pod vlivem revolučních změn v průmyslu, především pak změn ve výrobě, struktuře osídlení a míře blahobytu dostupného pro nejširší vrstvy populace, došlo k zásadním změnám v rozdělení mužské a ženské role v rodině. Rozhodující pro tuto změnu byl fakt, že došlo k oddělení bydliště a pracoviště. Vznikla placená zaměstnání, která byla většinou výsadou mužů. Muži odcházeli z domovů pracovat a vydělávat peníze pro zajištění svých rodin. Tato skutečnost vedla k existenční závislosti žen na výdělcích jejich mužů. Ženy přestaly být spolupracovnicemi svých mužů v dříve produkujících domácnostech a staly se ekonomicky závislými na jejich zaměstnáních. Zabývaly se výhradně péčí o děti a domácnost.
Kromě ekonomické a sociální závislosti žen na mužích se problémem v novém uspořádání stala ekonomická i společenská nerovnost v ocenění mezi mužskou a ženskou prací. Důvodem této nerovnosti byl již zmíněný fakt, že zaměstnání – tedy „mužská“ práce vykonávaná za mzdu – se stala jediným zdrojem obživy rodiny a zároveň převažujícím způsobem produkce statků. Péče o děti a domácnost, která zůstala v rukou žen neprodukovala statky a nedala se zpeněžit. Vzhledem k tomu, že „ženská“ práce neměla tržní, ale jen užitnou hodnotu, stala se prací druhořadou. Došlo tak k degradaci domácích prací, a to nejen tímto způsobem. Také díky průmyslové výrobě, která se postupně postarala o vyvlastnění řady dovedností při vedení domácnosti – pečením chleba počínaje a prefabrikovanou večeří z mikrovlnky konče – ztratily domácí práce svou důstojnost, svou kulturní kvalitu. V tradiční venkovské rodině měly domácí práce, vedle skutečnosti, že přinášely rodině bezprostředně užitek, svou za dlouhá staletí vypracovanou, vnitřně bohatou a diferencovanou rovinu kulturních symbolických významů. Ta se projevovala v gestech, rituálech, říkadlech, písních apod. Povznášela domácí práce na činnosti, prostřednictvím nichž byl člověk spojen s přírodou a odkazovala na účely těchto prací, jimiž jedinec překračoval svůj individuální osud. Z těchto starých zvyků a obyčejů zbyly, po „zprimitivnění“ domácích prací prostřednictvím nových technologií, pouze trosky. Z domácích prací se stala jen řada úkonů bez jakéhokoli symbolického odkazu ke kulturní transcendenci. Současně výrobci, snažící se prodat svá mechanická a elektronická zařízení pro užití v domácnosti, proklamovali, že s jejich spotřebiči se domácí práce dělá sama. Výrazně tak přispěli k vytvoření iluze, že domácí práce vlastně žádná práce není.
Dalším negativním jevem, který se v souvislosti s novým rozdělením rolí v rodině objevil, byla sociální izolace žen, jejímž místem se domácnost stala. V tradiční společnosti práce kolem domácnosti přiváděla ženu do společnosti. Existovala řada prací, které se vykonávaly kolektivně a mnohé z nich i mimo dům. Chodilo se ke studni pro vodu, kolektivně se pralo, dralo peří, zabíjeli se domácí zvířata, zavařovalo se atd. Žilo se komunitním životem, který umožňoval časté a bohaté sociální interakce. Změnami rodinného uspořádání, způsobu bydlení, životního tempa a technologií se stalo, že široká paleta domácích prací dříve vykonávaných kolektivně buď zcela zmizela, nebo byla individualizována.
Zatímco muž se tedy stal chlebodárcem rodiny, žena byla „pouhou“ pečovatelkou o mužovo zázemí, zcela závislou na jeho výdělku. Domácí práce se přitom staly jen nepříjemnou druhořadou rutinní činností vykonávanou v osamělosti. Takto nastavené poměry vedly ve 2. polovině 20. století k velkému rozmachu feministického hnutí.
Na jedné straně se sice žena stala závislou na svém muži, na straně druhé podstatně vzrostl její vliv na děti. S nástupem muže do zaměstnání u něho naopak došlo k snížení jeho možnosti působit na děti. Tím, že se práce otce přenesla mimo domácnost, začali většinu času trávit děti s matkou. Ta začala soustřeďovat do svých rukou stále více rozhodnutí týkající se výchovy dětí. Došlo tak k poklesu autority otce a k jejímu přesunu na ženu a tím i k posílení jejího vlivu v domácnosti. Otec se díky tomu, že většinou pracoval mimo domov, stal pro děti především představitelem vnějšího světa a vyšších nároků a požadavků, které v tomto světě na dítě čekají.
Okomentovat