• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůRodina v kontextu historického vývoje 9.
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Rodina v kontextu historického vývoje 9.

24. října 2018

Hana Radilová

–

2.3 Role muže a ženy v rodině

Pod vlivem revolučních změn v průmyslu, především pak změn ve výrobě, struktuře osídlení a míře blahobytu dostupného pro nejširší vrstvy populace, došlo k zásadním změnám v rozdělení mužské a ženské role v rodině. Rozhodující pro tuto změnu byl fakt, že došlo k oddělení bydliště a pracoviště. Vznikla placená zaměstnání, která byla většinou výsadou mužů. Muži odcházeli z domovů pracovat a vydělávat peníze pro zajištění svých rodin. Tato skutečnost vedla k existenční závislosti žen na výdělcích jejich mužů. Ženy přestaly být spolupracovnicemi svých mužů v dříve produkujících domácnostech a staly se ekonomicky závislými na jejich zaměstnáních. Zabývaly se výhradně péčí o děti a domácnost.

Kromě ekonomické a sociální závislosti žen na mužích se problémem v novém uspořádání stala ekonomická i společenská nerovnost v ocenění mezi mužskou a ženskou prací. Důvodem této nerovnosti byl již zmíněný fakt, že zaměstnání – tedy „mužská“ práce vykonávaná za mzdu – se stala jediným zdrojem obživy rodiny a zároveň převažujícím způsobem produkce statků. Péče o děti a domácnost, která zůstala v rukou žen neprodukovala statky a nedala se zpeněžit. Vzhledem k tomu, že „ženská“ práce neměla tržní, ale jen užitnou hodnotu, stala se prací druhořadou. Došlo tak k degradaci domácích prací, a to nejen tímto způsobem. Také díky průmyslové výrobě, která se postupně postarala o vyvlastnění řady dovedností při vedení domácnosti – pečením chleba počínaje a prefabrikovanou večeří z mikrovlnky konče – ztratily domácí práce svou důstojnost, svou kulturní kvalitu. V tradiční venkovské rodině měly domácí práce, vedle skutečnosti, že přinášely rodině bezprostředně užitek, svou za dlouhá staletí vypracovanou, vnitřně bohatou a diferencovanou rovinu kulturních symbolických významů. Ta se projevovala v gestech, rituálech, říkadlech, písních apod. Povznášela domácí práce na činnosti, prostřednictvím nichž byl člověk spojen s přírodou a odkazovala na účely těchto prací, jimiž jedinec překračoval svůj individuální osud. Z těchto starých zvyků a obyčejů zbyly, po „zprimitivnění“ domácích prací prostřednictvím nových technologií, pouze trosky. Z domácích prací se stala jen řada úkonů bez jakéhokoli symbolického odkazu ke kulturní transcendenci. Současně výrobci, snažící se prodat svá mechanická a elektronická zařízení pro užití v domácnosti, proklamovali, že s jejich spotřebiči se domácí práce dělá sama. Výrazně tak přispěli k vytvoření iluze, že domácí práce vlastně žádná práce není.

Dalším negativním jevem, který se v souvislosti s novým rozdělením rolí v rodině objevil, byla sociální izolace žen, jejímž místem se domácnost stala. V tradiční společnosti práce kolem domácnosti přiváděla ženu do společnosti. Existovala řada prací, které se vykonávaly kolektivně a mnohé z nich i mimo dům. Chodilo se ke studni pro vodu, kolektivně se pralo, dralo peří, zabíjeli se domácí zvířata, zavařovalo se atd. Žilo se komunitním životem, který umožňoval časté a bohaté sociální interakce. Změnami rodinného uspořádání, způsobu bydlení, životního tempa a technologií se stalo, že široká paleta domácích prací dříve vykonávaných kolektivně buď zcela zmizela, nebo byla individualizována.

Zatímco muž se tedy stal chlebodárcem rodiny, žena byla „pouhou“ pečovatelkou o mužovo zázemí, zcela závislou na jeho výdělku. Domácí práce se přitom staly jen nepříjemnou druhořadou rutinní činností vykonávanou v osamělosti. Takto nastavené poměry vedly ve 2. polovině 20. století k velkému rozmachu feministického hnutí.

Na jedné straně se sice žena stala závislou na svém muži, na straně druhé podstatně vzrostl její vliv na děti. S nástupem muže do zaměstnání u něho naopak došlo k snížení jeho možnosti působit na děti. Tím, že se práce otce přenesla mimo domácnost, začali většinu času trávit děti s matkou. Ta začala soustřeďovat do svých rukou stále více rozhodnutí týkající se výchovy dětí. Došlo tak k poklesu autority otce a k jejímu přesunu na ženu a tím i k posílení jejího vlivu v domácnosti. Otec se díky tomu, že většinou pracoval mimo domov, stal pro děti především představitelem vnějšího světa a vyšších nároků a požadavků, které v tomto světě na dítě čekají.

Pokračování

Předchozí část

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Někteří zamilovaní připomínají rozbitý zip

Kolektiv autorů – Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už ...

Neexistuje ideální „porozvodové“ uspořádání

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá ...

Sociologické studie o formách péče o děti

Mgr. Petr Fučík, Ph.D. – Z panelové odborné diskuse na téma “střídavá péče”, ...

Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (5. část)

PhDr. Eduard Bakalář, CSc. – EPILOG Zdá se, že ženy mají ve své psychice jeden modul, kte ...

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, po ...

    6. ledna 2021
  • Největší aktuální problém českého školství? Gender ...

    3. března 2021

    Ústavní soud: Povinnost soudu seznámit účastníky s ...

    2. března 2021

    Předávání dětí při omezení pohybu

    1. března 2021

    Jak zvládnout změny nálad u puberťáka

    26. února 2021

Kalendář příspěvků

Březen 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
« Úno    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Cupet: Předávání dětí při omezení pohybu
  • Střídavka: Předávání dětí při omezení pohybu
  • Cupet: Předávání dětí při omezení pohybu
  • Dobrá máma: Tak dlouho se rodiče z Brněnska hádali o děti, až se syn pokusil o sebevraždu
  • Bruno: Zatčení

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (230)
  • Odborné články (248)
  • Vaše zkušenosti (167)
  • Fungování institucí (127)
  • Zahraniční zkušenosti (90)
  • Zákony, judikáty, vzory (104)
  • Výchova dětí (209)
  • Akce a aktivity (115)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (5)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu