Adéla Roedlová
6.3.2 Jak intenzivně se o své děti otcové starají
V této kapitole uvedu zjištěné závěry z těch oblastí mého výzkumu, které se týkají přímo času, který otcové s dětmi tráví. Představím zde především, do jaké míry jsou muži kompetentní se postarat o malé dítě a jak tráví čas s dítětem starším. Rozeberu zde však i přípravy otců na porod a plánování rodiny.
Doba před porodem a porod
U všech otců se vyskytlo plánování rodiny. I když byli někteří potomci otců z výzkumu počati neplánovaně, vyskytovala se u otců po zjištění daného faktu radost. Spolu s radostí se ovšem objevily i obavy, které se týkaly nejen zdraví dítěte i ženy, ale i finančního zajištění.
T: A co jste cítil, když jste se to dozvěděl?
Byla to radost, ale i trochu strach. Neměl jsem svůj vlastní příjem, byli jsme závislí na rodičích a sociálních dávkách. Rodiče nás vlastně do té doby, než jsem začal pracovat, brali jako děti, takže nás podporovali. Neměl jsem tedy až takový strach z toho zajištění. Ale spíš ten pocit, že jsem otec a nezajišťuji tu rodinu sám, ale někdo jiný, tak to byl takový trochu nepříjemný pocit. (Michal)
Muži se na svoji budoucí roli v podstatě nepřipravovali a také o ní dopředu nepřemýšleli. Situaci brali jako přirozenou. „Prostě jsem to bral tak, jak to přijde.“ (Vítek) Pokud si dopředu nějaké informace zjišťovali, týkaly se především porodu.
„Občas na internetu jsem si něco přečetl, takový ty důležitý věci, jak se zjistí, že ten porod začíná, nějaký ty kontrakce a tak dále.“ (Aleš)
V souvislosti s porodem však muži, kteří byli u porodu (všichni až na Tomáše), museli navštívit povinný předporodní kurz. Dle zážitků z porodu se muži dají rozdělit do dvou kategorií. Ti, pro které to byl velice emotivní zážitek, patřící k nejintenzivnějším v jejich životě, patří do první kategorie. Do druhé spadají muži, pro které byl porod příliš naturalistickým zážitkem.
Z výzkumu Podoby otcovství v České republice vyplývá, že otcové, kteří se zúčastnili porodu, jsou pak aktivnější v každodenní péči o dítě. Z výzkumného souboru se však celých 75 % mužů porodu neúčastnilo.
V tomto oddílu se budu věnovat tomu, jak čeští otcové uvažují o rodičovské dovolené. Uvedu zde především, jak jsou o rodičovské dovolené informováni, zdali o nástupu na ni někdy uvažovali a jaké zvažují aspekty pro a proti nástupu na ni. Zaměřím se také na to, jak otcové vnímají genderový aspekt rodičovské dovolené. Na závěr také představím, jaký názor mají otcové na „otcovskou dovolenou“ ve Švédsku. Ve svém výzkumu jsem se tedy zaměřila především na fenomén mužů na rodičovské dovolené.
Graf č.1: Účast mužů u porodu v procentech
Zdroj: Proměny otcovství v ČR.13
Účast mužů u porodu je však podstatně vyšší u mladých otců ve věkovém rozmezí 25-34 let, kde počet dosahuje 44 %, zatímco u starších otců ve věkové kategorii 45-54 let je to pouze 7 %. [Podoby otcovství v ČR 2010].
První dny po porodu vnímali otcové především jako změnu, a to jednak denního režimu, ale také vztahu s partnerkou. Docházelo ke stabilizaci vztahu v důsledku větší zodpovědnosti (Vítek, Tomáš, Honza, Michal), ale také ke krizím v důsledku snížení času stráveného s partnerkou (Šimon, Lukáš). Dle zbylých mužů zůstal vztah neměnný nebo změna nesouvisela přímo s narozením dítěte.
Péče o malé dítě
Pokud se již zaměříme konkrétně na otcovu péči o dítě, zjistíme, že všichni muži z mého výzkumného souboru byli schopni péče o malé dítě. Do této oblasti řadíme především schopnost dítě přebalit, vykoupat či nakrmit. K dítěti v rodinách mých respondentů vstávala především žena, až na Vítka, který tuto činnost zastával téměř výhradně sám. U mužů se však objevovala formulace, že péče o dítě byli schopni až po určité době (cca 14 dní od příchodu matky z porodnice) a tuto činnost prováděli jen v případě nutnosti. Zdá se tedy, že to v rodinách nebylo zcela běžné. Pro dokreslení rané péče o dítě uvádím jeden ze závěrů kvantitativního výzkumu, provedeného v České republice.
Tabulka 6: Reálná dělba činností v rámci rané péče o děti podle pohlaví (v procentech)
Zdroj: Rodiče 2005.14
Z této tabulky vyplývá, že reálné rozdělení činností, které se týkají rané péče, skutečně odpovídá tradičnímu genderovému rozdělení rolí. Tabulka ukazuje, že činnosti spojené s péčí o malé dítě vykonává v české společnosti „často“ takřka 100 % matek. Ovšem více než polovina otců se do péče o malé dítě zapojuje „jen příležitostně“. Z výše zmíněného tedy vyplývá, že období rané péče je záležitost především matky, i když zapojení otců do péče má v průběhu 90. let nového tisíciletí vzestupnou tendenci. [Křížková 2006: 63-64]
Z toho tedy můžeme vyvodit závěr, že většina mužů péče o malé dítě schopna je, ale v praxi to nedělá. Vyvstává však otázka, zdali je to tím, že je k tomu partnerka nepustí a vůbec to po nich nevyžaduje, nebo tím, že otcové to dělat nechtějí. Z mého výzkumu spíše vyplývalo, že v rodinách panuje tradičnější rozdělení rolí a pokud otcové nějak práci spojenou s péči o dítě vykonali, považovalo se to v rodině jako něco navíc. Partnerka to tedy po mužích soustavně nevyžadovala.
Trávení volného času s dětmi
Většina otců se snaží trávit s dětmi volný čas i během všedního dne. Realita je však často jiná, jelikož se otcové vracejí domů z práce až večer.
T:Trávíte s dítětem volný čas i ve všední dny?
„Pokud to jde, tak ano. Jelikož mám poměrně časově náročnou práci, nechci říct, že přijdu domů a děti už spěj. Ale většinou to vyjde tak, že se navečeří, vykoupu je a dám je spát. Ale pokud to jde, tak ano.“ (Vítek)
Pracovní vytížení mužů velice dobře dokresluje závěr z výzkumu Proměny 2005. Tabulka ukazuje, jak odpovídali respondenti na otázku: „Jak zvládáte své pracovní a rodinné povinnosti ?“
Tabulka 7: Zvládání rodinných a pracovních povinností
Zdroj: Proměny 2005.15
Z tabulky vyčteme, že o polovinu více mužů zvládá práci na úkor rodiny, zatímco o polovinu více žen zvládá rodinu na úkor práce.
Otcové s dětmi tráví volný čas převážně hrami. Muži preferují venkovní hry a sporty. Zároveň se u otců objevily představy, že s dětmi dělají to, co je zrovna baví.
Líbí se mi takové ty myšlenky, že se dítě má věnovat tomu, co ho zrovna baví. Takže se často věnujeme věci, které je baví a bere a snažím se, aby se v tom rozvíjelo. Jinak standardně sporty, procházky a takový věci. (Honza)
Pokud se zaměříme na genderový aspekt problému, zjistíme, že dle výpovědí mužů ženy naopak preferují klidnější hry. Čas strávený s dětmi věnují výchově a výuce hygienickým návykům.
„Moje hry jsou rozhodně akčnější. Manželka se spíš věnuje takovému tomu uměleckému rozvoji nebo cítění a aby si po sobě uklízeli a já s nima potom většinou blbnu.“ (Michal)
Volný čas otců s dětmi je tedy velice často poznamenán nedostatkem času. Ovšem čas, který otcové s dětmi stráví, se snaží využít aktivně a především venku.
Silná a slabá stránka jejich přístupu k otcovství
Celkově se u otců objevuje nedostatečná schopnost sebereflexe jejich přístupů k dítěti. Z hlediska silných stránek se u otců objevuje podpora talentu dětí a schopnost trávit s nimi volný čas. Jako slabou stránku vnímají otcové v mém vzorku především netrpělivost a také nedostatek času na děti.
„Někdy, když už toho mám hodně z práce. Když je člověk skutečně unavený, tak přijdu domů a ty holky tak neskutečně vyvádějí a dělají tak zvířecí věci, tak jak je člověk podrážděný, tak se někdy stane, že na ty děti zareaguje nepřiměřeně. Tak to si myslím, že je slabá stránka. Neříkám, že je to na denním pořádku. Ale už se mi to stalo a pak je mi to líto. Ale stane se to.“ (Vítek)
Jako hlavní hodnoty, které otcové spojují s budoucností dětí, se jeví zdraví, spokojenost, poslušnost vůči rodičům, rozvíjení talentu, koníčky, vzdělání a také přenos hodnot v rodině. Věřící otcové si přáli mít z dětí křesťany a vegetarián Roman by uvítal stejný styl stravování i u svých dětí.
13 Výzkum proběhl v rámci projektu „Táto, jak na to?“ a uskutečnila ho společnost Mediaresearch v roce 2009-2010. Výzkumu se celkem zúčastnilo 1147 otců ve věku 24-54 let a 353 potenciálních otců. Tento výzkum probíhal za pomocí F2F rozhovorů a uskutečnil se během něj i kvalitativní výzkum. [Podoby otcovství v ČR 2010]
14 Hlavní cílovou skupinou kvantitativního výzkumu Rodiče 2005 jsou muži a ženy, kteří žijí v rodinách s dětmi do 18 let. Tento výzkum měl za cíl zkoumat podmínky a faktory, které působí na kombinaci práce a rodiny. Zároveň zkoumal variabilitu typů domácností, soužití s dětmi a vliv měnícího se trhu práce na současnou rodinu. Výzkum provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR pomocí dotazníků. Reprezentativní vzorek tvořilo 1998 rodičů, kteří žijí s dětmi do 18 let ve společné domácnosti. Rodiče byli vybírání na základě sociodemografických charakteristik. [Křížková 2006: 13]
15 Celý název tohoto výzkumu zní: Souvislosti proměn pracovního trhu a soukromého života v ČR, zkráceně Proměny 2005. Výzkum se uskutečnil koncem roku 2005 formou standardizovaných interview a zúčastnilo se ho 5510 respondentů ve věku 25-54 let. Výzkum provedl Sociologický ústav AV ČR. [Dudová 2007: 13-14]
Okomentovat