David Beinstein
V nedávné době jsem obdržel z Ministerstva spravedlnosti odpověď na dopis, který jsem zde dříve zveřejnil (DOPIS PREMIÉROVI A POSLANCŮM). Jelikož jsem s odpovědí v některých ohledech nebyl spokojen, napsal jsem na ministerstvo reakci, kterou naleznete pod textem odpovědi z ministerstva.
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR
Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2
Odbor kontroly
Vážený pan
David Beinstein
Vážený pane,
z pověření ministra spravedlnosti JUDr. Roberta Pelikána, Ph.D. potvrzuji přijetí Vašeho podáni ze dne 24.12.2015, doplněné k výzvě dne 5.1.2016, V jehož obsahu vyjadřujete svůj v zásadě negativní názor na fungování naší justice, přičemž v této souvislosti odkazujete na opatrovnické kauzy konkrétně jmenovaných osob, které se na zdejší úřad obrátily — p. Šálka a p. Jadlovského, jakož i na případy dalších „přešlapů v soudních síních různého typu“.
Pokud jde o výše jmenované osoby, pak s těmito vede zdejší úřad, resp. několik jeho odborných útvarů, již četnou a letitou korespondenci, přičemž předmětná podání jsou těmto útvarům přidělována a vyřizována s ohledem na obsah podání a v návaznosti na náplň jejich činnosti upravenou organizačním řádem ministerstva. O obsahu korespondence a způsobu jejího vyřízeni informujeme a vyrozumíváme pouze její adresáty. Jiným osobám lze informace poskytnout pouze za předpokladu, že tyto předloží zplnomocněni dotyčných osob, které také mohou vydat souhlas se zveřejněním zdejším ministerstvem jim doručených písemností.
Co se týče problematiky střídavé péče, dovoluji si také Vás pro stručnost odkázat na internetové stránky Ministerstva spravedlnosti: WWW.JUSTICE.CZ, odkaz — pro veřejnost, kolonka — reakce na opakující se dotazy veřejnosti (článek „Stanovisko Ministerstva spravedlnosti k právní úpravě porozvodové péče“ a článek „Stanovisko ministerstva k hromadným podáním iniciovaným serverem Stridavka.cz“). Na stanoviscích zde prezentovaných bez dalšího setrváváme.
Vezměte prosím na vědomí, že Ministerstvo spravedlnosti, jakožto ústřední orgán státní správy pro soudy, ani pan ministr osobně, nejsou oprávněni jakkoliv zasahovat do probíhajících soudních řízení, např. tim, že jim budou doporučovat nebo nařizovat, jak a kdy mají v té které konkrétní věci jednat, postupovat nebo rozhodovat a ovlivňovat tak průběh a výsledek řízeni, ani přezkoumávat, měnit nebo dokonce rušit vydaná soudní rozhodnutí, či jinak hodnotit postup soudů při výkonu jejich nezávislé rozhodovací činnosti. V opačném případě by tak byl nepřípustně narušen ústavně garantovaný princip nezávislosti soudní moci.
S pozdravem
Ing.Dušan Homola
ředitel odboru kontroly
Vážený pane inženýre Homolo,
nejdříve Vám chci poděkovat za Váš dopis a Váš čas, který jste věnoval vyřízení Vaší odpovědi. Bohužel se ale obávám, že v naší komunikaci došlo k nedorozumění. Proto se pokusím opět upřesnit klíčové záležitosti a postarat se o vyjasnění situace na obou stranách. Klíčové záležitosti se pokusím kvůli přehlednosti zvýraznit, případně klást větší množství konkrétních dotazů kvůli zajištění jednoznačnosti. Uznávám, že když napíšu větší množství textu, může být jeden dotaz snadno přehlédnut.
Ve Vašem prvním odstavci zmiňujete některé mnou odkazované kauzy a vybíráte konkrétní, které se týkají rozvodového řízení různých osob, z nichž jste vybral pana Jadlovského a pana Šálka, kdy ve druhém odstavci vysvětlujete, že komunikaci s těmito osobami nemůžete adresovat mé osobě, v čemž s Vámi jednoznačně souhlasím. Tuto komunikaci sice mohu posoudit, protože je veřejně k dispozici, ale v žádném případě nechci, aby ministerstvo jakýmkoliv způsobem porušovalo základní zásady týkající se ochrany soukromí. Tedy je doufám zřejmé, že nechci, abyste mi zasílal či mě jakkoliv seznamoval s dopisy, kauzami, spisy či osobními a citlivými informacemi třetích osob. Jelikož je ale komunikace výše zmíněných osob zveřejněna na internetu, kdy je z ní patrné, že panu Šálkovi nebyla zaslána odpověď, rozhodl jsem se Vás požádat o zaslání odpovědi k jeho rukám, protože podle mého názoru k jejímu nezaslání není důvod. Jelikož pan Šálek nebyl jediný, u koho jsem si všiml podobného jednání ze strany ministerstva, nabyl jsem dojmu, že se při probírání nepohodlných témat jedná o běžnou praxi, pročež jsem zareagoval, jak jsem zareagoval. Pokud tomu tak není a komunikujete soukromě i veřejně se všemi lidmi v situaci, kdy se na Vás obrátí s jakýmkoliv tématem, jak částečně vyplývá z Vašeho vyjádření, jsem jedině rád, přesto bych Vás v takovém případě chtěl požádat o informaci, za jakých podmínek může Vaše ministerstvo, soudy a státní zastupitelství odmítat odpovědi na dopisy, rozhovory, e-maily, případně další formy komunikace, abych se mohl ujistit o výše uvedeném tvrzení. Samozřejmě stačí v rámci stručnosti a maximální úspory Vašeho času pouhý odkaz na konkrétní dokument na Vašich stránkách spolu se stručným vysvětlujícím textem, bude-li potřeba.
Jsem také velice rád, že jste mě upozornil na informace týkající se střídavé péče na Vašich stránkách ve třetím odstavci Vašeho dopisu. Jakkoliv střídavá péče nebyla v dopise mimo konkrétních odkazů zmíněna jediným slovem a dopis se jí fakticky netýká, velice rád si přečtu další informace, které mi v budoucnu budou užitečné. Rovněž tato informace zajisté zaujme čtenáře webu, na kterém bude dle předchozího upozornění, jež jsem uvedl v doplnění dopisu, zveřejněna, spolu s ostatním textem.
K Vašemu čtvrtému a poslednímu odstavci bych rád uvedl, že samozřejmě chápu rozdělení moci ve státě na zákonodárnou, výkonnou a soudní stejně jako potřebu jejich vzájemné nezávislosti, na kterou jsem navíc sám poukázal ve svém předchozím dopise v předposledním odstavci, kdy je konkrétní údaj uveden v závorce (považuji jeho znalost za samozřejmou a je uveden pro úplnost). Proto ve svém dopise nevznáším jakékoliv požadavky na konkrétní řešení konkrétních případů, ale bavím se o justici jako celku, kdy uvedené příklady využívám pouze jako doklad svého tvrzení, že úroveň justice v ČR není na dostatečné úrovni. Nechci tedy, aby ministerstvo zasahovalo do konkrétních případů. Navíc si nejsem vědom, že bych o cokoliv v tomto směru žádal, jakkoliv je zřejmé, že by si někteří účastníci odkazovaných řízení nějaké řešení jednoznačně zasloužili, obzvlášťě pan Mgr. Tomáš Jadlovský Ph.D. Nicméně chápu, že s ohledem na výše uvedené uspořádání, případně mezinárodní přesah případů, není situace jednoduše řešitelná a chápu Vaše omezení v dané situaci. To ale neznamená, že konkrétní případy nelze vyhodnotit a na základě vyhodnocení navrhnout procesní změny v české justici zapracované v zákonech, případně vyhláškách. Chápu, že takový proces není jednoduchý, jak jsem ostatně uvedl v předchozím dopise, ale právě z toho důvodu jsou adresáty dopisu příslušné osoby, o jejichž schopnostech jsem přesvědčen (pan ministr spravedlnosti a pan premiér), případně alespoň doufám v jejich potenciál nebo možnosti.
Nyní se ale bohužel musím dostat k tomu, co jsem ve Vašem dopise nenašel. Poprosil jsem totiž pana ministra nejen o zlepšení komunikace, ale také o celkové zlepšení stavu české justice, přičemž jsem v dopise odkázal na některá místa, kde je možno čerpat informace o konkrétních nedostatcích. Konkrétně jsem v první větě předposledního odstavce napsal následující: „Také chci, abyste mi poslali v odpovědi konkrétní kroky, které chcete pro zlepšení stavu naší justice provést…“ Bohužel jsem ve Vašem dopise nenalezl ani nástin koncepce, která by mohla změnit současný stav, přičemž i v případě, že pominu ostatní odkazy v předchozím dopise, které jsou podle mého laického názoru dostatečně popisné (obzvláště, pokud si můžete vyžádat konkrétní spisy), lze má slova dostatečně doložit hodnocením Světového ekonomického fóra (WEF), které řadí českou justici na příslušné místo. Přirovnal-li jsem naši zemi k oblastem Afriky, neučinil jsem tak já, ale odborníci této celosvětově respektované instituce. Možná, že takto specifikovaný dotaz byl pro Vás příliš obecný. Předpokládal jsem sice v této oblasti iniciativu z Vaší strany, protože Vaše ministerstvo zaměstnává velké množství odborníků na právo a justici, kteří se dokáží v těchto záležitostech orientovat daleko lépe než já, ale aby byl dotaz konkrétnější, pokusím se z pohledu laika sledujícího některé záležitosti přesněji specifikovat oblasti, ve kterých by mohly být nedostatky, které jsem v předchozím dopise naznačil. Samozřejmě v tomto ohledu uvítám Vaši vlastní iniciativu, případně podrobnější vysvětlení situace od odborníků z Vašeho týmu. Nyní tedy rozdělím tento konkrétní dotaz na několik očíslovaných bodů, přičemž se pokusím konkrétní stav doložit dokumenty:
1) Jak zajistíte, aby byla vždy automaticky zajištěna a soudci respektována již uzákoněná práva na pořizování záznamu ze soudního řízení? Případ, na nějž budu odkazovat, se týká lidí, kteří jsou v oblasti jednání s justicí, potažmo policií velice zkušení a většinou znají svá práva. Nedokážu si ale bohužel představit, jak by obstál laik v jejich situaci tím spíše, že by byl jako člen veřejnosti osamocen. Dokumentování problémové situace je základ. Bez této možnosti se o problémech těžko někdo dozví. Možná by pomohlo pravidelné proškolování justiční stráže, aby neposlouchala soudce v případech, kdy poškozuje práva účastníků řízení, případně dalších osob.
2) Jak zajistit, aby v případě, kdy u konkrétního trestného činu ukáže pravděpodobná nevina původně odsouzeného díky odsouzení jiného člověka, automatickou obnovu procesu bez přičinění potenciálně nevinného člověka? Ten se totiž nemusí o skutečnostech svědčících v jeho prospěch vůbec dozvědět. Naopak justice má tyto záležitosti zaneseny ve spisech. Možná by pomohla jejich lepší katalogizace, což by při využití informačních systémů mohlo být teoreticky relativně jednoduché.
3) Jak zvýšit kvalitu soudních znalců? Občas se stane, že čtu o natolik odlišných znaleckých posudcích, že je obzvláště v oblasti přírodních věd nemožné říci, že by se jednalo o dvě technicky proveditelné alternativy. Bylo by možné posudky soudních znalců, z nichž by byly odstraněny citlivé a osobní údaje, dát k dispozici na internetu ke stažení, aby je mohla jednoduše posoudit odborná veřejnost? Jakými způsoby zajistit možnost masového přístupu odborné veřejnosti ke znaleckým posudkům při zajištění veškerých práv osob, které jsou v posudku zmiňovány? Věřím, že pokud by si znalci byli vědomi možnosti odborné kritiky jejich práce, dali by si daleko větší pozor, jakým způsobem posudek zpracují.
4) Na základě odkazu na článek pana Zdeňka Jemelíka „Trest jako pomsta II“, uvedený pod předchozím dotazem (odkaz přímo nad touto otázkou) se také ptám, jak zajistit, aby se před soudem minimalizovalo využití manipulativních emočních argumentů, jak je naznačeno v závěru článku? Čtení komentářů z internetu podle mého názoru není důkazem o vině nebo nevině kohokoliv a nechápu, proč by vůbec měly být prováděny, případně brány v potaz – v případech u soudů by měly rozhodovat pouze racionální odborné argumenty a očitá svědectví, případně další podobné relevantní argumenty.
5) Jak zajistit, aby hrozba kárného řízení byla pro soudce hrozbou i v případě, kdy jsou předem připraveni opustit justici (např. z důvodu blížícího se důchodového věku)? Pomohlo by zajistit alternativní postih? Zde mě inspiroval k dotazu případ soudkyně, která účelově zajistila exekuci domu tak, aby jej mohla později odkoupit za co nejvýhodnější cenu. Jeho bývalé majitele tak připravila o peníze, které mohli využít jinak, například k umoření dalších hypotetických půjček. Jelikož se jednalo o soudkyni, která podle všeho byla v důchodovém věku (na internetu jsem dohledal věk 61 let z období, kdy se případ probíral) předpokládám, že s odchodem ze své pozice předem počítala a hrozba kárným řízením pro ni tedy vůbec nemusela být motivací k čestnému jednání. Navíc mi jako laikovi připadá trest snížení platu (pokud není v desítkách tisíc měsíčně) za zneužití pravomoci soudce způsobem, který je popsaný v článku, příliš nízký, i kdyby z nějakého důvodu z kárného řízení měla obavy.
- SOUDKYNĚ ŘÍDILA BANKROT MANŽELŮ. PAK LEVNĚ KOUPILA JEJICH DŮM
- PARDUBICKÁ SOUDKYNĚ SI KOUPILA DŮM, KTERÝ POSLALA DO EXEKUČNÍ DRAŽBY
- SOUDKYNĚ KONČÍ, POTRESTANÁ NEBUDE. V SÓLO DRAŽBĚ VÝHODNĚ PŘIŠLA K DOMU
6) Jak zajistit, aby rozsudky, kde právní názor soukyně odporuje základním zákonům logiky a matematiky nepoškozovaly některé jejich účastníky? Bylo by možné taxativně vymezit parametry rozsudků (špatná chronologie, matematické nesrovnalosti, apod.), které by bylo možno zrušit ve zrychleném řízení a vrátit případ k projednání jinému soudci? K tomuto dotazu mě inspiroval případ pana Jadlovského, kde poukazuje na nesrovnalosti v přiřazení konkrétních událostí a dat k časové ose.
7) Jak zabránit (nebo alespoň omezit) systémově propojení policistů a státních zástupců jako prevenci proti případu, uvedenému na následujících odkazech? Stránka, na kterou odkazuji je sice nepřehledná, ale uprostřed je na ní text klíčové výpovědi. Vzhledem k existenci videa ve které televize Nova o daném případu mluví, považuji tento případ za potvrzený. Věřím, že podrobnosti si dokážete dohledat, máte k tomu mnohonásobně lepší pozici, než já. Určitě by mě mimochodem také zajímalo, v jakém je tento případ aktuálně stavu.
8) Jakým způsobem zajistit proces (myšleno ve smyslu procesního řízení v managementu, nikoliv soudního jednání), který by nepřetržitě zjišťoval pochybení justice (na základě novinových článků, různých upozornění, případně z vlastních zdrojů) a na základě jejich analýzy pomáhal navrhovat zlepšení příslušných zákonů a vyhlášek? Takový proces by mohl pomoci zkvalitnit justici daleko rychleji, než různé občanské iniciativy. Umožňoval by kontinuálně zlepšovat justici jako celek a z dlouhodobého hlediska by ji mohl posunout na vysokou úroveň.
9) Jak chcete reflektovat hodnocení Světového ekonomického fóra, které se dotýká naší justice? Toto hodnocení je dohledatelné přímo na jejich stránkách. Jelikož ale nelze vložit odkaz přímo na hodnocení České Republiky, vložím zde pouze odkaz na jejich stránky. Na nich je potřeba vyhledat příslušnou složku indexu, konkrétně 1.06 Judicial independence a v tabulce, která se poté objeví, najít Českou Republiku. Následně můžete vyhledat země, mezi kterými jsme zařazeni, spolu s příslušnou pozicí.
10) Jak zabránit zneužívání určení výživného z fiktivního příjmu, případně zajistit, aby výživné při změně poměrů jeho plátce k horšímu tuto změnu reflektovalo, aby nebylo neúměrně vysoké? Je pochopitelné, že se člověk dostane do problémů, případně do dluhové pasti v situaci, kdy vyměřené výživné na základě předpokládaného příjmu odpovídá jeho reálné výplatě. Pokud se poté takový člověk dostane do vězení, je zřejmé, že pouze stojí stát další peníze, přičemž už nikdy nemá šanci zaplatit dluhy vzniklé na základě špatného soudního rozhodnutí.
11) Jak zajistit, aby u nás nebyla zneužívána časová tíseň k vydírání (např. automobilek nebo jiných firem) tak, jako v kauze odkazované níže? Věřím, že systémový zásah proti podobným podvodům by podpořil ekonomiku České Republiky. Navíc jde podle mého názoru o mezinárodní ostudu.
- PARTA PRÁVNÍKŮ ÚSPĚŠNĚ VYDÍRALA DODAVATELE AUTOMOBILEK
- ČESKÁ PARTIČKA UŽ DESET LET VYDÍRÁ SVĚTOVÉ VÝROBCE AUTODÍLŮ
- AUTOMOBILKY SE DĚSÍ OBŘÍHO VYDÍRÁNÍ ČESKOU PARTIČKOU PRÁVNÍKŮ
Pro obecný podkres situace (bohužel pouze v oblasti opatrovnické justice) může také posloužit VIDEO zveřejněné na stránkách sdružení K213, kde je zveřejněn krátký rozhovor se studenty právnické fakulty. Samozřejmě neočekávám, že je uvedený výčet problémových případů a oblastí, ve kterých je potřeba stav české justice zlepšit. Ne každý člověk se rozhodne o své situaci napsat na internet. Tento výčet navíc limitují mé nedostatečné možnosti a schopnosti. Nicméně snad stačí pro obecnou ilustraci situace. Věřím, že Váš tým dokáže získat další informace o konkrétních případech a popisovaných problémech, případně přijít s koncepcí, která by zajistila potřebnou změnu. Bylo by skutečně velice smutné, kdyby za několik let někdo napsal podobný dopis, ve kterém by odkázal na případy jiných lidí, přičemž text v odkazech by zůstal podobný tomu stávajícímu. Budu se tedy velice těšit na Vaši odpověď a řešení situace, které navrhnete.
V očekávání odpovědi a nástinu koncepce,
s pozdravem,
David Beinstein
28. 1. 2016 at 8:00
Skvele.Jsem fakt zvedavy jakym zpusobem se pokusi zamest toto pod koberec.
28. 1. 2016 at 8:24
Musím říct, že já osobně stanovisko Ministerstva spravedlnosti k právní úpravě porozvodové péče považuji za poměrně rozumné , ještě aby dle něho soudy i soudily
(viz http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=6230&d=334419 )
28. 1. 2016 at 10:32
Skvělá práce a držím palce, budete potřebovat velkou trpělivost. Sám dostávám od ministerstva podobně laděné odpovědi. Moje řízení k synovi běží bez od léta 2010 – není to průtah. Soudkyně Hana Vraná prošvihla 6-týdenní lhůtu o 7 měsíců – není to nic špatného. Podle textu Nařízení měla okamžitě po prošvihnutí lhůty pokračovat v řízení – není to nic špatného, situaci sledovala. Takže máme soudy nikoliv k tomu, aby soudily, ale aby situaci bez hnutí prstem sledovaly. Na otázku, ve kterém roce ministerstvo začne řízení z roku 2010 považovat za průtahy žádná odpověď. A pořád dokola. Platí u nás unijní nařízení tak, jak je napsáno? Platí. Proč se nedodržuje? To je nezávislost soudu.
28. 1. 2016 at 14:03
K dnešnímu dni nepřišlo žádné vyjádření k mému emailu, ale nedopatřením poslali odpověď k Čj.: MSP-65/2016-LO-SP/2 která je adresovaná panu Ing. Petr Ratajovi svědčí to neschopnosti a bordelu na ministerstvu spravedlnosti. Na základě tohoro článku jsem požádal ministerstvo spravedlnosti o odpověď na tento článek pana Davida Beinsteina, že mě zajímá co s tím ministerstvo spravedlnosti bude dělat a že se s tímto ztotožnuji.
28. 1. 2016 at 17:52
Díky všem za podporu. Trpělivost určitě budu potřebovat, ale mám naštěstí určitou výhodu, protože nejsem v žádném podobném případu osobně zainteresován. Pana Šálka určitě zkusím nějak podpořit. Popřemýšlím, jestli bude lepší doplnit podání nebo nejdřívé počkat na jejich reakci. Co se stanoviska Ministerstva spravedlnosti týče, považuji jej také za rozumné. Navíc mám jako laik dojem, že právní úprava je více méně dostatečná. Proto si taky myslím, že je hlavní problém spíše v justici jako takové a že se netýká pouze střídavé péče.
Upřímně mě tou úrovní odpovědi trošku překvapili. Čekal jsem komplexnější sofistikovanou odpověď od právníka, nad kterou budu muset hodně přemýšlet, ale naštěstí větší část reakce byla otázkou jednoho odpoledne a obtížné bylo především dohledávání zdrojů a jejich zpracování, což byla sice delší práce, ale zatím nic složitého. Jsem velice zvědavý, čím mě překvapí příště.
Jen je škoda, že je málo lidí, kteří takto dopisy píšou. Já samozřejmě chci svou komunikaci dotáhnout do konce, ale kdyby bylo několik desítek lidí, kteří by napsali nějaké větší množství unikátních veřejných dopisů s vlastními názory, daly by se s nimi dělat mnohem lepší kouzla.